G.55 Centauro
Kampaň nakonec nebude a to z důvodu podobného obsahu kampaně pro Veltro pro čistou verzi 4.13., kterou najdete zde na stránkách.
První stroje FIAT G 55 byly osazeny německým motorem DB 605A, později přešly na licenci tohoto motoru v podobě Fiat RA 1050 Tifone. Společně s G 55 přišly na zkoušky i MC. 205 a Re. 2005, tyto 3 nové stíhačky měly společný motor ale každá měla mírně navrch v různých výškách, přijaty do výroby byly proto všechny 3.
Bojové nasazení G 55 Centauoro do kapitulace Itálie bylo krátké, počátkem června 1943 první ostrá akce, ale bez kontaktu. Prvního sestřelu se dočkal koncem června u 353° Squadriglia na základně Ciampino Sud - CAP nad Římem. G 55 se dotáhl na početnou skupinu P-40 a jeden z nich sestřelil. To bylo na dlouho vše neboť těch několik málo strojů v jednotce bylo uzeměno díky dětským nemocem. Počátkem srpna byl bojeschopný jediný kus, avšak brzy už bylo k boji nasazeno 7 strojů, ale nebyl navázán žádný kontakt. Když byl Řím prohlášen za otevřené město, jednotka se přestěhovala na základny Foligno a Cerveteri, kde pokračovala v boji, to bylo koncem srpna a nasazení bylo konečně úspěšné.
26. srpna byl sestřelen 1 P-38 a následný den 1 B-17, 28. srpna kentauři sejmuli 3 P-38 (spojenci museli tento měsíc v důsledku všech příčin odepsat 60 lightningů!).
V den italského příměří se spojenci měla jednotka ve stavu 12 kentaurů ale jen 2 bojeschopné.
Všechna Centaura v boji do druhé poloviny srpna měla 1x Mauser MG 151/20 v ose vrtule a 4 kulomety SAFAT 12,7mm v křídlech (celkem 12 strojů). Tato verze se jmenuje Serie I Sottoserie 0.
Koncem srpna přichází k jednotce 5 strojů s novou výzbrojí, 3x Mauser MG 151/20 v ose vrtule a křídlech a 2x kulomety SAFAT 12,7mm nad motorem.
Po uzavření příměří Itálie se spojenci, se všechny G 55 podařilo přeletět na sever kde začala jejich druhá bojová etapa, do této doby nebyl žádný stroj ztracen v boji ani z jiných příčin, spojenci si museli počkat ještě jeden celý rok, než se k nim dostal první kořistní exemplář této skvělé stíhačky.
